PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA O TESTECH HNOJENÍ LESNÍCH POROSTŮ TABLETAMI POMALU ROZPUSTNÉHO HNOJIVA SILVAMIX® FORTE

Úvod

 

V této práci jsou obsaženy výsledky pokusů s aplikací desetigramových tablet pomalu rozpustného hnojiva SILVAMIX®FORTE (výrobce ECOLAB ZNOJMO, spol. s r.o., Česká republika) do půdy v týdnu od 14. května 2001 a výsledky získané při terénním odběru vzorků dne 5. listopadu 2001. Práce zahrnuje analýzu získaných údajů, diskusi, závěr a doporučení.

 

Stanoviště

 

Výsadby hnojené a analyzované v roce 2001 se nacházely v pásu + 30 metrů od elektrovodu firmy Hydro, parcela č. 703, oddíl 11 v obci Invernes v kanadské provincii Québec. Výsadby hnojené a analyzované v roce 2000 se nacházely na parcele 4C, oddíl 4 v obci Kinnears Mills v kanadské provincii Québec.

 

Charakteristiky experimentálního stanoviště:
Nadmořská výška: 800 stop = 244 m n.m.
Délka vegetačního období v roce 2001 139 dnů
Půda aluviální, kamenitá
Obsah humusu nízký
Svažitost výsadby v roce 2001 0 - 3%
Svažitost výsadby v roce 2000 0 - 12%
Expozice výsadby z roku 2000 jihovýchodní

Je třeba zdůraznit, že v roce 2001 bylo vegetační období velmi suché a že 2-3 týdenní období bez dešťů byla častá. Denní teploty velmi často dosahovaly hodnot mezi více než 25°C a 30°C.

 

Příprava stanoviště pro výsadbu v roce 2001

Stanoviště bylo zbaveno porostu mechanickým křovinořezem a organický materiál byl odstraněn shrnutím traktorovou lžící. Vlastník pozemku zdůrazňuje, že před výsadbou je vhodné provést skarifikaci, a to proto, že zkypření podporuje rozvoj kořenového systému sazenic. Kořeny sazenic, které jsou vysazeny na neskarifikovaném stanovišti, zůstávají v prvním roce po výsadbě v chuchvalci a to omezuje jejich růst a rozvoj.

 

Popis stanoviště:

Fyzicky byly výsadby pokusných sazenic v roce 2001 vymezeny sloupky, které byly obarveny červenou barvou.Kontrolní sazenice, které byly od hnojených sazenic vzdáleny více než 10 m, byly označeny bezbarvými kůly.

 

Rostlinný materiál a jeho ošetření před dodáním na pokusné stanoviště

Ref.: Kopie dodacích listů lesnické konzultantské firmy CFRQ (Forestry Consultants of the Québec City Region Inc.)

 

Plocha A) (výsadba z roku 2001)

Sazenice PDF (ve velkoobjemových kontejnerech) nesly označení BE35EPB99-A16 a pocházely ze školky 24 (H5). Jejich výška byla 42 cm a průměr kořenového krčku činil 6.2 mm

Sazenice dodané na jaře roku 2001 byly na podzim roku předešlého ošetřeny tekutým hnojivem, který obsahoval N (ve formě amoniaku, dusičnanu nebo močoviny). Podzimní hnojení umožňuje dodržovat předpisy Ministerstva přírodních zdrojů provincie Québec, podle nichž má hladina N při dodání sazenic činit 1.7%. Podle našeho názoru v době dodání sazenice z velkoobjemových kontejnerů tyto již asimilovaly dusík.

Předpisy Ministerstva přírodních zdrojů také požadují, aby v době dodání byly sazenice vysoké nejméně 35cm.

 

Plochy B) a C) (výsadby z roku 2000)

Sazenice PDF (ve velkoobjemových kotejnerech) nesly označení EPBV2300X013496 a pocházely ze školky 24 (B6). Jejich výška byla 41,1 cm a průměr kořenového krčku činil 6.5 mm

 

Metoda odběru vzorků

 

Pro každou výsadbu (tj. A, B, a C) byla zvolena vhodná statistická metoda odběru vzorků. Dva (2) parametry byly měřeny a zaznamenávány a další dva byly pozorovány a zaznamenávány.

Měřeny byly výšky hnojených i nehnojených sazenic a zí­skané výsledky byly měřeny v cm a zaznamenány do skupin lišících se od sebe po 5 cm. Tloušťka kořenového krčku byla měřena na úrovni povrchu půdy a získané výsledky byly měřeny v milimetrech.

Sledován a zaznamenáván byl počet a délka postraních výhonů.

Na každé ploše byl také hodnocen, fotografován a zaznamenán celkový vzhled hnojených i nehnojených sazenic.

Získané údaje byly uloženy do programu Excel a použity ke statistickému vyhodnocení.

 

Výsledky

 

Růstové charakteristiky	Výška cm (%)	Krček cm (%)	Plocha cm (%)
Plocha A (výsadba v roce 2001)
Výsledky měření v době výsadby	42 (100.0)	6.2 (100.0)	30.2 (100.0)
Výsledky měření nehnojených sazenic na konci vegetačního období roku 2001 (kontrola)	55 (131,0)	7,8 (125,8)	50,3 (166,6)
Výsledky měření sazenic hnojených 4 tabletami (40 g) na konci vegetačního období roku 2001	65 (154,8)	10,0 (161,3)	78,5 (260,0)

 

Přírůsty u kontrolních sazenic vysazených do velkoobjemových kontejnerů naměřené na konci vegetačního období roku 2001

 

 

Přírůsty u hnojených sazenic vysazených do velkoobjemových kontejnerů naměřené na konci vegetačního období roku 2001

 

 

Výsledky sledování úhynu sazenic přes zimu a údaje o tloušťce kořenového krčku sazenic v pokusných variantách “B” a “C”

 

Při první inspekci pokusných výsadeb na jaře roku 2001 bylo zjištěno, že v průběhu první zimy po výsadbě utrpěly mnohé sazenice poškození sněhem.

I když přesná měření nebyla provedena, lze odhadnout, že se na jednotlivých stanovištích úhyn sazenic pohyboval v rozmezí od 4 % do 8 %. Ty sazenice, které uhynuly, nedosáhly během jednoho vegetačního období příliš nadprůměrné výše. V průměru měly tyto sazenice méně postranních výhonů a pravděpodobně i slabší kořenový krček, což je důležitý parametr, který bude třeba v dalších hnojivářských pokusech sledovat zejména s ohledem na schopnost sazenic přezimovat.

U nehnojené kontroly se ve druhém vegetačním období úhyn rovnal 1%.

Úhyn sazenic ve hnojených variantách se ve druhém vegetačním období rovnal také 1%.

 

Zhodnocení výsledků

 

Výsadba v roce 2001- 40g:

V porovnání s nehnojenou kontrolou lze konstatovat, že přihnojování sazenic v prvním roce po výsadbě mělo na jejich výšku zřetelný vliv. V současnosti však je velmi obtížné stanovit do jaké míry byla výška sazenic ovlivněna extrémně velkým suchem, které se v minulém století vyskytlo jen velmi zřídka.

Růst sazenic v oblasti kořenového krčku byl naproti tomu zřetelně velmi intenzivní.

 

Výsadba v roce 2000 - 20g:

Hodnoty průměrného výškového přírůstu (70 - 41.1 = 28.9 cm, tj. 70%) a přírůstu tloušťky kořenového krčku (13.0 – 6.5 = 6.5 mm) zjištěné za dvě vegetační období na ploše B svědčí při srovnání s údaji o kontrole a s hodnotami získanými u varianty C (hnojené jen jednou tabletou tj. 10 g) jasně ve prospěch experimentálních sazenic Plantation 2000 -10g experiment.

Za dvě vegetační období činil výškový přírůst hnojených sazenic 20cm (46.8%) a přůměrný přírůst tloušťky kořenového krčku 2.5 mm (38.5%).

 

Celkové hodnocení

 

Lze předpokládat, že v roce 2000 byla mikrostanoviště všech výsadeb více méně rovnocená. Ve variantách B a C byl vliv na velikost přírůstu úměrný aplikovaným množstvím hnojiva; nepatrné rozdíly, které byly v tomto smětu zjištěny, byly pravděpodobně způsobeny vlastnostmi stanoviště, vyluhováním živin a asimilačními schopnostmi kořenového systému.

Dvě tablety hnojiva mají zřejmě na výškový přírůst uměřený vliv, optimálně však působí na tloušťku kořenového krčku (a tím i na růst kořenů a vývoj laterálních výhonů). Uvědomíme-li si zvýšenou schopnost sazenic odolávat během prvních dvou let po výsadbě poškození sněhem a ledem, je optimální přírůst kořenového krčku, zjištěný v prvním i druhém vegetačním období, zcela jistě nezanedbatelným ukazatelem.

V této souvislosti však je třeba uvést, že se jedná pouze o první fázi tohoto pokusu a že je proto třeba považovat dosažené výsledky pouze za předběžné údaje.

Před jarní výsadbou roku 2002 a na konci vegetačního období roku 2002 budou ve výsadbách na všech třech stanovištích vzorky odebrány znovu.

 

Vizuální hodnocení

 

a ) Habitus:

V porovnání s normálním průběhem růstu nehnojených sazenic se lepší zbarvení a intenzivnější růst hnojených sazenic manifestovaly robustností, hustotou a sílou jehlic jak postranních výhonů, tak také letorostů.

U hnojených sazenic byl počet postranních výhonů vyšší a i jejich délka byla zřetelně větší. V porovnání s hnojenými sazenicemi byly počty laterálních výhonů nižší a jejich délka byla menší. Tyto hodnoty však nebyl zjišťovány nebo měřeny. Tyto doplňující ukazatele budou ověřeny na záčátku vegetačního období roku 2002.

 

Produkce a pracovní náklady

 

Podle zkušeností pana J. C. Nadeaua, majitele plantáže, odpovídá při hnojení denní výkon jednoho pracovníka (8 hod.) ošetření následujícího počtu jedinců:

 

Podle výsledků studie, kterou provedla Federace výrobců dříví provincie Québec (FPBQ. Fédération des Producteurs de Bois du Québec) v roce 1989, činí v soukromých lesních závodech hodinová mzda lesních dělníků 13.00 dolarů.

Za osmihodinový pracovní den si tedy dělník vydělá 104 kanadských dolarů.
Pracovní náklady na ošetření jedné sazenice se tedy pohybují::

 

Další vývoj a pokračování této studie

 

K tomu, aby bylo možno hnojení provádět snadněji a přesněji a aby také bylo možno zvýšit celkový počet sazenic ošetřených za jednotku času, hodláme ještě před začátkem příštího vegetačního období vyvinout jednoduchý aplikátor tablet hnojiva.

Při tomto vývoji hodláme spolupracovat s firmou Feric.

 

Quebec 12. ří­jna 2001