ZKUŠENOSTI S POUŽITÍM TABLETOVANÉHO HNOJIVA SILVAMIX® V LESÍCH LESNÍHO ÚŘADU MĚSTA JÁCHYMOVA 1996

Lesní úřad města Jáchymova obhospodařuje 3 660 ha lesa nacházejícího se v západní části Krušných hor, které jsou značně postiženy imisním spadem. Převážná část lesních pozemků leží na náhorním platu a v okolí nejvyšší hory Klínovec (1,244 m n.m.). Z hlediska souborů lesních typů převažují stanoviště kyselá a chudá, avšak nezanedbatelná je i rozloha vodou ovlivněných stanovišť (gleje, zamokřelé, rašeliny).

Všeobecně je nejrozšířenější sedmý a osmý vegetační stupeň. V těchto stupních je imisní zatížení nejvyšší. V pásmu ohrožení exhalacemi A a B se nachází 85% rozlohy lesů města Jáchymov. Z hlediska hospodářských opatření je tedy nezbytné dodávat sazenicím dodatečně po výsadbě potřebné množství živin, které by jim umožnilo adaptovat se co nejlépe na nové prostředí.

S používáním tabletovaného hnojiva SILVAMIX® bylo započato v roce 1992 a od té doby se pravidelně každoročně přihnojují vysazené kultury jehličnatých i listnatých dřevin. Zpočátku bylo hnojivo aplikováno dle doporučení výrobce - firmy ECOLAB ZNOJMO, s.r.o. V roce 1993 byly experimentálně přihnojeny čerstvě vysazené prostokořené sazenice smrku ztepilého (Picea excelsa). Tento postup měl za následek, že sazenice přijaly hnojivo ještě v témže roce asi z 80%, což se projevilo nápadnou změnou zbarvení jehlic. Sazenice, které přijaly živiny z hnojiva, měly krásnou sytou barvu a od okolního přirozeného zmlazení se lišily pouze stavbou nadzemní části a vysazením v jamce. Sazenice, které nebyly přihnojeny a které hnojivo nepřijaly, se vyznačovaly tradičním zežloutnutím jehlic a zbržděním přírůstu. Přihnojené sazenice se pak v následujícím roce prakticky všechny, až na drobné výjimky, vyznačovaly sytou zelenou barvou. Použití hnojiva těsně po výsadbě má za následek, že je podpořen růst kořenového systému a zároveň nejsou ze sazenice odčerpávány živiny potřebné pro jeho výstavbu.

Od roku 1995 a částečně již i v roce 1994 jsou proto zásadně přihnojovány plochy ihned po výsadbě, aby bylo dosaženo co nejrychlejší adaptace sazenic na změněné prostředí a zároveň snížení procenta ztrát ze zalesňování. Vývoj rozsahu nezdaru nasvědčuje, že myšlenka je správná. Na př. v roce 1992 činil nezdar 51 ha, v roce 1993 již jen 26 ha, v roce 1994 24 ha a v roce 1995 - 18 ha. Přihnojovány jsou všechny obnovené plochy v pásmu ohrožení A a B (Mimo ploch podmáčených). Přihnojování ploch v pásmu C je jen okrajové. Plochy v pásmu ohrožení A byly přihnojeny po třech letech opakovaně z důvodů jejich značného imisního zatížení a souboru lesních typů (BM-chudá, BZ-skeletová), s tím, bude-li to nutné, bude přihnojení zopakováno po dalších třech letech znovu.

S použitím individuálního přihnojování sazenic hnojivem SILVAMIX® vyjádřili souhlas i zástupci Ministerstva životního prostředí a povolili jeho použití v národní přírodní rezervaci “Božídarské rašeliniště”, jehož podstatná část je součástí komplexu městských lesů.

Pro správnou aplikaci hnojiva je podstatné, aby se dostalo do svrchní části půdy. Při dostatku pracovních sil je proto výhodné provádět přihnojování přímo při výsadbě nebo alespoň ihned po skončení zalesňovacích prací, což platí pro případ omezeného počtu pracovních sil. Lesní úřad byl nucen aplikovat z výše uvedených důvodů hnojivo až následně po výsadbě, neboť severní část Karlovarska trpí chronickým nedostatkem pracovních sil v lesním hospodářství.

Jako naprosto nevhodné se ukázalo použití hnojiva na zabuřenělých plochách bez předchozí důkladné chemické ochrany kultur proti buřeni. Osvědčují se pouze ty herbicidy, které buřeň v nejbližším okolí sazenice totálně potlačí, protože i buřeň čerpá z hnojiva živiny. Po výše zmíněných zkušenostech Lesního úřadu města Jáchymov je hnojivo SILVAMIX® aplikováno k čerstvé jamkové výsadbě, aby se předešlo zbytečnému vyživování buřeně.

Pro správné použití hnojiva je třeba důsledně trvat na aplikaci dle návodu výrobce, zvláštěpak pokud se týká o rozmístění tablet po obvodu korunky sazenice nebo po obvodu jamky a jejich zapravení pod půdní povrch. Lesní úřad města Jáchymova přihnojuje 4-5 tablet k jedné sazenici, což odpovídá dávce 40-50 g hnojiva. Tablety se zatlačují pod povrch půdy, aby se lépe rozkládaly působením půdní vlhkosti a aby nebyly při silných přívalových deštích, které nejsou v Krušných horách nikterak vzácné, odplaveny do okolí. Neosvědčilo se tablety k sazenicím pouze přihazovat.

V současné době se řeší způsob přihnojování podmáčených ploch, protože ty tvoří asi jednu sedminu z celkové výměry obhospodařovaných lesů. Pro zdárnou obnovu lesa je nezbytné provádět na těchto plochách kopečkovou přípravu půdy. Je používána jednak bagrová (mimo národní přírodní rezervaci “Božídarské rašeliniště”) a jednak ruční (v rezervaci) pomocí nakopaných drnů. Všechny tyto podmáčené plochy se nacházejí v pásmu ohrožení B a ze souboru lesních typů jsou zastoupeny: BT-zamokřelá, BG-gleje a BR-rašeliny. I tyto plochy vyžadují počáteční přihnojení vysazovaných sazenic. Bezproblémové je přihnojování bagrové přípravy, protože kopečky jsou velké s dostatečným množstvím zeminy, kam je možno tablety zatlačit. Do ručně připravovaných kopečků je nutné tablety zapravit již při jejich přípravě nebo zároveň s výsadbou, protože při dodatečném přihnojování dochází k narušování soudržnosti kopečků.

Lesní úřad města Jáchymov na základě svých dlouholetých dobrých zkušeností s hnojivem SILVAMIX® i nadále počítá s individuálním přihnojování sazenic tímto lesním hnojivem, protože se v lesnické praxi plně osvědčilo a pomáhá tak úspěšně obnovovat imisemi postižené porosty Krušných hor.