ovoceUREADUR 90TE detaillekninIMG_07740124148SILVAFERT 80TE0124219021020121360124224tablety 40124230Fotolia_87047461_M-ruzerajcataFotolia_65915395_M-dub-vetveFotolia_83659903_M-lipaFotolia_65566013_M-kytkytablety 3

ZPRÁVA O VÝSLEDKU OVĚŘENÍ FUNKČNOSTI POMALU ROZPUSTNÝCH HNOJIVÝCH TABLET SILVAMIX® PŘI DOHNOJOVÁNÍ LESNÍCH VÝSADEB

Lesní hospodářství Severočeského kraje je dlouhodobě pod přímým negativním vlivem emisí průmyslových podniků jak tuzemských tak i zahraničních. Vlivem především imisí SO2 (ale i dalších) jsou zničeny horské oblasti Krušných hor, obdobná je situace v oblasti Jizerských hor a negativní působení se projevuje i v oblasti Lužických hor. Rozhodující růstové prostředí je poškozováno takovou měrou, že obnova lesa v uvedených oblastech není bez úpravy půdních podmínek možná. Podmínkou úspěšnosti zalesňování je zlepšení a zlepšování stavu půdní úrodnosti tak, aby se půdní podmínky upravily na únosný stav, umožňující růst založených nových kultur.
Cestou k tomuto dosažitelnému stavu je jednak vápnění, jako dlouhodobý regulační zásah k úpravě pH, které však nemůže vyřešit kritické poruchy ve výživě kultur vyvolané imisemi. Významnou operací je hnojení, jehož cílem je vyřešení výživy kultur s cílem intenzifikace růstu, zvýšení vitality a odolnosti vůči celému souboru stresových faktorů, které se v současnosti objevují.
Provedenými rozbory půdních vzorků z reprezentativních oblastí Krušných hor bylo prokázáno, že vlivem kyselého spadu se výrazně zhoršuje půdní acidita při současném poklesu obsahu vápníku, fosforu, draslíku a hořčíku až na hranici, která nezajišťuje růst sazenic.
Původně prováděné hnojení běžnými průmyslovými hnojivy jako kupř. NPK-1 působí nárazově a velmi krátkodobě. .
ganické chemie (VÚANCH) v Ústí n. Labem navrženo složení hnojiva pro dlouhodobou úpravu půdního prostředí v přímém dosahu kořenového systému sazenice, které by zaručovalo přirozený vývoj právě kořenové soustavy.
Složení hnojiva je dáno poměrem  N  : P  :  K  :  Mg  =  1 : 0.35 : 0.25 : 0.29. Pro uvedené hnojivo (komprimát ve formě tablety o hmotnosti - 10 g) byl volen a zkoušen způsob bodové aplikace tak, aby k sazenici byla dávána dávka o celkové hmotnosti 40 g. (Umístění ve 4 bodech po obvodu koruny sazenice v rozích myšleného čtverce.) Potřebná dávka se aplikuje na půdní povrch nad kořenovým systémem volným položením tablety, bez ochrany nebo s ochranou položené mulčovací plachetky.
Postupné a dlouhodobé uvolňování živin proponované i pokusy potvrzené je umožněno volbou vhodných surovin. Dlouhodobost působení byla odzkoušena venkovními pokusy a ty potvrzují funkčnost 2 - 3 roky od položení tablety.
Zmíněný typ hnojiva převzala do výroby firma ECOLAB  ZNOJMO s.r.o. a  v úzké spolupráci s VÚANCH a Státními lesy, podnikové ředitelství Teplice, rozpracovala technologii výroby a zabezpečuje náběhovou výrobu ke krytí potřeb podniku Severočeských státních lesů. Hnojiva dnes nesou obchodní název SILVAMIX®.
V zájmu objektivního posouzení efektu použití tablet byl požádán resortní VÚLHM Jíloviště - Strnady o provedení celkového vyhodnocení založených pokusů v oblasti nejvyššího imisního zatížení lesní půdy - Krušné hory.
Pro srovnání byly založeny dva velkoplošné pokusy na lesním závodě Janov - polesí Načetín, lokalita Hraniční cesta a polesí Jezeří, lokalita Červená jáma. V obou případech byla zvolena nejnepříznivější situace - tj. nejvyšší imisní zatížení v pásmu ohrožení A se zjištěným pH (aktivní 3,37, výměnná 2,77) a zásobou dostupných živin (P2O5 - 57, K2O - 96, CaO - 170, MgO - 55). Lokality Červená jáma i Hraniční cesta byly vytěženy v roce 1982 s následnou přípravou půdy celoplošnou (buldozerovou) a strojní výsadbou obalených sazenic a síjí do valů březovým semenem. Obě lokality byly před zalesněním vyvápněny dávkou mikromletého vápence v roce 1983-84 2,1 tuny ha-1. V roce 1984 byly v rámci pokusu na části ploch sazenice chráněny proti útlaku buření mulčovacími plachetkami a v podzimním období 1984 pak přihnojeny tabletami SILVAMIX® v dávce 34 gramů k sazenici.
Každoročně po ukončení vegetačního přírůstu byly plochy pracovníky  výzkumu podrobeny měření přírůstu - výškové měření se záznamem o počtu zdravých a životaschopných sazenic.
Protože obě uvedené pokusné plochy spadají do běžného úkolu zalesnění - jde o provozní plochy, bylo na nich prováděno průběžné doplňování uhynulých sazenic novou výsadbou, což se projevilo určitým, méně podstatným zkreslením sledovaných výsledků. Toto především u skupiny D - kontrolní plocha.

 
Byly založeny tyto srovnávací plochy:

Označení  Způsob ochrany Ošetření
A Ochrana plachetkami Přihnojení tabletami
B Ochrana plachetkami Bez přihnojení
C Bez ochrany Přihnojení tabletami
D Bez ochrany Bez přihnojení

Výsledky šetření z let 1984 - 89 byly podrobeny statistickému propočtu tak, aby získané výsledky daly porovnatelné údaje.

 


Výsledky šetření

 

Výsledky šetření
Účinnost hnojivých tablet na přírůst sazenic je patrná z grafu č. 1 "Roční přírůst ve skupinách". Z grafu je patrné, že vliv hnojení se projevil na intenzivním přírůstu v roce 1985 a hlavně v roce 1986, kdy bylo dosaženo maxima.  Z provedených měření je průkazné, že přírůst gradoval z výchozího stavu u jednotlivých skupin takto:
A       +    51,6%     ( 32 cm)
B       +    46,3%     ( 25 cm)
C       +    46,3%     ( 19 cm)
D       +    17,5%     (   7 cm)
K degresi přírůstu došlo v roce 1987 - jednak vlivem suchého klimatického období a dále vlivem poklesu živinové disponibilní zásoby. K oživení růstu došlo v roce 1988 - 89 po provedeném velkoplošném udržovacím vápnění drceným dolomitickým vápencem, které vyrovnáním hladiny pH na optimální výši 3,5 (výměnné) příznivě působilo na úpravu půdní živinové zásoby jak přirozeného vývoje, tak zbytkového množství tablet.
"Meziroční přírůst ve srovnání s neošetřenou kulturou" - graf č. 2 jednoznačně dokumentuje význam ochrany a ošetřování kultur. Jestliže se porovná meziroční přírůst ve skupinách s hodnotou přírůstu na kontrolní ploše, je možné odvodit jednoznačný význam provedených zásahů a to do výše dva a půl násobku výškového přírůstu oproti neošetřené kultuře.
Je nutné poznamenat, že při založení pokusu bylo nesprávně řazeno založení srovnávacích pokusů. Dnes s pohledem na výkaz se zdá být chybou řazení A - B - C (hnojené - nehnojené - hnojené) neboť vliv oboustranného hnojení na nehnojenou plochu se projevuje zřejmě difuzí živin hnojiva po celé ploše. Nicméně průkaznost vlivu hnojiva na zvýšení přírůstu je zcela jasná. Ne nepodstatnou skutečností je rovněž otázka zdravotního stavu a úmrtnosti vysazených sazenic.
Následující tabulka dokladuje stav úmrtnosti (ve srovnání výchozího stavu k provedenému přírůstu vylepšováním a stavu kultury v počtu rostoucích sazenic k roku 1989 tj. v šest let staré kultuře.

 

Skupina  Rok          (% počtu výchozího stavu)
1984 1985 1986 1987 1988 1989
A 100 100,4 109,2 106,0 97,6 92,0
B 100 102,3 105,6 101,1 100,8 95,5
C 100 95,1 107,5 103,0 100,8 97,7
D 100 79,6 87,4 118,3 102,5 106,1
 

Jestliže u prvých dvou skupin A - B je po vylepšení 1985 - 86 téměř přirozená vyrovnanost v samozředění - obdobně je tomu i u skupiny C, kde vylepšení bylo provedeno v r. 1986, kontrolní skupina D vykazuje vysokou a nepřirozenou úmrtnost, bezpochyby vyvolanou nepříznivým půdním prostředím. Kromě výrazně sníženého přírůstu jsou sazenice slabé, neživotaschopné a snadno podléhající vnějším vlivům.

 


Závěr

 

S odvoláním na zjištěné výsledky biometrických měření, dále výsledky analytických měření uvedených ve zprávě VÚANCH "Hnojivo pro zakládání lesní kultury v imisních oblastech" (souhrnná zpráva za období 1985 - 1988) a fyzický venkovní stav, který lze kdykoliv předvést, lze konstatovat, že navržené hnojivé tablety řady SILVAMIX® jsou pro provozní použití vhodné a provozem žádané.

Jíloviště-Strnady, 6.8.1990