ovoceUREADUR 90TE detaillekninIMG_07740124148SILVAFERT 80TE0124219021020121360124224tablety 40124230Fotolia_87047461_M-ruzerajcataFotolia_65915395_M-dub-vetveFotolia_83659903_M-lipaFotolia_65566013_M-kytkytablety 3

POUŽITÍ POMALU PŮSOBÍCÍCH HNOJIV SILVAMIX®FORTE A SILVAMIX® V PRÁŠKOVÉ FORMĚ PRO HNOJENÍ DŘEVIN V KONTEJNERECH

Cílem pokusu bylo ověřit možnosti aplikace zvýšené dávky hnojiv SILVAMIX® Forte  (SF) a SILVAMIX® (S) v práškové formě do pěstebních substrátů a vliv těchto hnojiv na růst  dřevin pěstovaných v kontejnerech po dvě vegetační období. Dále se ověřovalo působení hnojiv při aplikaci do substrátu před výsadbou a na povrch substrátu po výsadbě.

V pokusu byly použity prostokořenné  sazenice borovice lesní (Pinus silvestris L.), semenáčky 1/1 (výška 10 - 15 cm). Rostliny byly vysazeny  (17. 5. 1996) do jednotného kůro-rašelinového substrátu (40% obj. rašeliny, 40% obj. kompostované kůry a 20% obj. jílu o objemové hmotnosti 0,4 g /cm3, základní hnojení substrátu - viz. tab. 1, kontrolní varianta K) do kontejnerů 9 x 9 cm o objemu cca. 500 ml.

Do pokusu byly zařazeny 4 varianty s aplikací hnojiv do substrátu před výsadbou,  4 varianty s aplikací hnojiv  na povrch substrátu po výsadbě a kontrolní varianta K hnojená pouze základním hnojením (viz. schéma pokusu - tab. 1). V každé variantě byla 3 opakování po 28 rostlinách.

Dávky hnojiv  vycházely ze základní dávky hnojiva SILVAMIX®Forte 5 g/l substrátu, dále byla aplikována  dvojnásobná dávka pro zvýšení dávky dusíku. Dávky hnojiva SILVAMIX® byly zvoleny tak, aby bylo dodáno stejné množství dusíku jako hnojivem SILVAMIX® Forte.

 

Tabulka 1:  Schéma pokusu, P- aplikace hnojiv na povrch, SP- Superfosfát 18% P2O5

Varianta Hnojivo Dávka Dávka živin(mg/l substrátu)
g/l N P2O5 K2O MgO
K Cererit+SP 3+1 330 450 420 45
A,AP SILVAMIX® forte 5 875 875 525 450
B,BP SILVAMIX® forte 10 1750 1750 1050 900
C,CP Silvamix 8,5 875 1377 527 425
D,DP Silvamix 17 1750 2754 1054 850

 

Před aplikací  pomalu působících hnojiv byl u  použitého substrátu proveden kompletní chemický rozbor (tab. 2, var. K/1). U substrátu s hnojivy SF a S byly před výsadbou stanoveny hodnoty pH a elektrické vodivosti (EC). Na konci pokusu (podzim 1997) byl chemický rozbor proveden u kontroly a všech variant s aplikací hnojiv do substrátu (tab. 2).  U všech rozborů byla použita metodika Soukup a kol.: Vyšetřování zahradnických půd a substrátů, Aktuality VŠÚOZ Průhonice, 1987.

Použitý substrát měl vysoký obsah přijatelných živin (tab. 2, var. K/1). Dávky pomalu působících hnojiv nepatrně zvýšily hodnoty pH a EC. Hodnoty EC, charakterizující zasolení substrátu,  jsou však i u dvojnásobných dávek hnojiv na odpovídající úrovni.

Na konci pokusu se projevily rozdíly mezi variantami především v obsahu přijatelného fosforu a draslíku. Substráty s hnojivy SF a S měly vyšší obsah těchto živin, především u dvojnásobných dávek. Nejvyšší  obsah fosforu byl u substrátů  s hnojivem S, které má vyšší obsah této živiny.

 

Tabulka 2:  Chemické vlastnosti substrátů před výsadbou/1 a na konci pokusu /2 u kontrolní varianty K a variant s aplikací hnojiv do substrátu
pH a EC (elektrická vodivost) - vodní výluh 1w : 5 v,  obsah přijatelných živin.

Varianta pH vodivost
mS/cm
N-NH 4 N-NO 3 P2O5 K2O CaO
mg/100
K/1 5,2 1,40 10 43 36 59 720
A/1 5,5 1,70          
B/1 6,1 1,80          
C/1 5,8 1,90          
D/1 6,0 1,90          
K/2 6,1 0,49 10 2 24 20 680
A/2 5,3 0,46 6 12 47 27 560
B/2 5,3 0,57 7 3 60 37 540
C/2 5,4 0,39 6 3 50 28 530
D/2 5,2 0,48 6 3 74 45 520

 

V roce 1996 byl u variant hnojení hodnocen růst rostlin podle bodové stupnice 1 - 5 (5 - nejlepší). Na konci vegetace byl u 12 rostlin z každého opakování změřen roční přírůstek. Na konci pokusu (podzim 1997) byl změřen roční přírůstek, celková výška rostlin a průměr kmínku nad kořenovým krčkem. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny analýzou rozptylu jednoduchého třídění na hladině významnosti 0,01 a 0,05. V dalším textu budou tyto hladiny významnosti pro stručnost uváděny v závorce.

 

Tabulka 3:  Hodnocení růstu sazenic borovice lesní z hlediska variant hnojení

Změřená hodnota Varianta
K A B C D AP BP CP DP
přírůstek-96 [cm] 9,3 11,7 9,9 10,7 10,8 11,4 10,4 10,5 10,2
[%] 100 126 106 115 116 123 112 113 110
bod. hodnocení-96 1 3 5 3 5 2 4 2 4
přírůstek-97 [cm] 15,9 20,0 22,9 19,1 22,1 17,2 18,6 18,9 19,7
[%] 100 126 144 120 139 108 117 119 124
výška-97 [cm] 27,8 36,0 36,4 34,1 37,3 31,8 32,9 32,7 32,2
[%] 100 158 160 150 164 140 145 144 142
prům. kmene-97 [mm] 6,1 7,1 7,3 7,4 8,0 7,2 7,1 7,3 7,8
[%] 100 118 123 123 133 120 118 123 128

 

V roce 1996 nebyly při hodnocení přírůstků mezi hnojenými variantami výrazné rozdíly. Nejmenší  přírůstek byl u kontroly hnojené pouze základním hnojením, hnojené varianty vykázaly přírůstky vyšší o 6 až 26% ve srovnání s kontrolou (statisticky neprůkazné). Výraznější rozdíly byly mezi hnojenými variantami a kontrolou ve vzhledu rostlin. Nejlepší kvalita  rostlin byla u variant B a D s dvojnásobnými dávkami hnojiv SF a S. Rostliny byly mohutnější, jehlice byly delší a dobře vybarvené. U nehnojené varianty byly rostliny méně bujného růstu, jehlice byly výrazně kratší a ke konci vegetace se objevilo žloutnutí jehlic, pravděpodobně v důsledku nižšího příjmu dusíku.
V roce 1997 byly přírůstky u hnojených variant výrazně vyšší  než u nehnojené kontroly. Nejvýraznější  rozdíl byl mezi variantami B, D a kontrolou K (0,01), dále mezi variantami B, D a variantou AP (0,05). Nejlepší růst byl tedy u dvojnásobné dávky hnojiv SF a S aplikované do substrátu (var. B, D). Horší růst byl při aplikaci hnojiv na povrch substrátu (var. AP). Rovněž při hodnocení  celkové výšky byly nejvyšší hodnoty oproti kontrole naměřeny u variant B, D (0,01). Z hnojených variant byly oproti variantám B, D nejmenší rostliny u varianty AP (0,05).

Výrazné rozdíly mezi hnojenými variantami a kontrolou byly při hodnocení průměru kmínku nad kořenovým krčkem. Všechny hnojené varianty byly průkazně lepší než kontrola (0,01) a nejlepší varianta D byla průkazně lepší než varianty BP (0,01) a A, AP (0,05).   U varianty D se při hodnocení tohoto parametru kladně projevila vyšší dávka fosforu dodaná dvojnásobnou dávkou hnojiva S.  V kvalitě a vzhledu rostlin nebyly mezi variantami tak výrazné rozdíly jako v roce 1996.

Růst rostlin byl dále hodnocen jako pokus se třemi faktory o dvou úrovních (aplikace hnojiva do substrátu a na povrch, druh hnojiva - SF a S, dávka hnojiva vztažená na dusík - základní a dvojnásobná), výsledky kontrolní varianty nebyly vzaty v úvahu.  Výsledky (tab. 4) byly statisticky vyhodnoceny analýzou rozptylu trojného třídění na hladině významnosti 0,01 a 0,05.

Při  hodnocení ročních přírůstků byl statisticky významný rozdíl v roce 1997 mezi způsobem aplikace (0,01), lepší aplikace do substrátu a dávkou dusíku (0,05), lepší dvojnásobná dávka.  U celkové výšky byl statisticky významný rozdíl rovněž u způsobu aplikace (0,05), lepší aplikace do substrátu. V případě průměru kmínku byl statisticky významný rozdíl u druhu hnojiva (0,01), lepší hnojivo SILVAMIX® s vyšší dávkou fosforu a dávky hnojiva (0,05), lepší dvojnásobná dávka.

 

Tabulka 4:  Hodnocení růstu sazenic borovice lesní z hlediska tří faktorů

 

Změřená hodnota Faktor
Aplikace hnojiva Druh hnojiva Dávka hnojiva
Substrát Povrch SILVAMIX® F Silvamix 1N 2N 
přírůstek-96 [cm] 10,7 10,6 10,8 10,6 11,1 10,3
přírůstek-97 [cm] 21,0 18,6 19,7 19,9 18,8 20,8
výška-97 [cm] 36,0 32,4 34,3 34,0 33,6 34,7
prům. kmene-97 [mm] 7,5 7,3 7,2 7,6 7,3 7,6

 

 


Závěr

 

  • Vysoké, dvojnásobné dávky hnojiv SILVAMIX® Forte a SILVAMIX® neměly negativní vliv na zvýšení hodnot EC substrátů. Tato hnojiva je možné použít  i  vedle základního hnojení.

  • Aplikace pomalu působících hnojiv se výrazně projevila v druhém roce vegetace.

  • Nejlepší růst byl u variant B, D s dvojnásobnými dávkami SF a S o 60 a 64% oproti kontrole

  • Lepší růst rostlin byl při aplikaci hnojiv SF a S do substrátu než na povrch po výsadbě.

  • Na hodnotu průměru kmínku nad kořenovým krčkem měly pozitivní vliv vyšší dávky fosforu dodané hnojivem S, případně dvojnásobnou dávkou hnojiva SF.

  • Na konci pokusu, po dvou letech pěstování, měly substráty hnojené pomalu působícími hnojivy SF a S dobrou zásobu fosforu a draslíku.

  • Z pokusu lze vyvodit, že základní dávkou dusíku ve formě pomalu působících hnojiv, odpovídající dávce 5 g SF/l substrátu není aplikované dostatečné množství dusíku pro optimální výživu touto živinou pro dřeviny pěstované v kontejnerech po dvě vegetační období. Dodání většího množství dusíku je možné řešit zvýšením dávky těchto hnojiv, až na dvojnásobné množství jako v tomto pokuse, nebo použít doplňkové přihnojení dusíkem během vegetace při  dostatečné zásobě fosforu a draslíku dodané základní dávkou SF.

     

V Průhonicích, 12.3.1998