ovoceUREADUR 90TE detaillekninIMG_07740124148SILVAFERT 80TE0124219021020121360124224tablety 40124230Fotolia_87047461_M-ruzerajcataFotolia_65915395_M-dub-vetveFotolia_83659903_M-lipaFotolia_65566013_M-kytkytablety 3

ÚČINNOST HNOJIVA SILVAMIX® V LESNÍCH ŠKOLKÁCH

Plynulá obnova lesních porostů je v současnosti jedním z pilířů pro plnění všech funkcí lesa, při dodržení požadavků na jejich trvalost a vyrovnanost. Přes současný zvýšený zájem lesnické veřejnosti o přirozenou obnovu je nutno počítat s tím, že ne vždy pracuje lesní hospodář v takových přírodních podmínkách, které by mu dávaly možnost využití přirozené obnovy a proto si i v současné době zachovává důležitost svého postavení umělá obnova lesních porostů. V případě, že lesní hospodář využívá umělou obnovu, nebo případně kombinuje prvky obnovy přirozené s obnovou umělou, měl by mít prvořadý zájem na použití kvalitních a plně vitálních sazenic lesních dřevin, které kromě kriterií závazných norem splňují i požadavek dobrého fyziologického stavu a dobré úrovně výživy.

Úkolem producentů sadebního materiálu je vypěstovat kvalitní sazenice a semenáčky lesních dřevin a v odpovídající kvalitě je dodat lesnímu hospodáři. Aby bylo možno takové požadavky plnit, musí se zajímat producenti sadebního materiálu především o kvalitní výživu sazenic a semenáčků a o dobrý stav půd v lesních školkách.

Bohužel není žádnou novinkou, že lesnická praxe často nevěnuje otázce hnojení a výživy sazenic lesních dřevin a melioraci lesních půd velkou pozornost a že se problematika hnojení a meliorací stává často druhořadou záležitostí, většinou i v přímé vazbě na množství volných finančních prostředků.

Právě posledně zmíněná záležitost je pak důvodem k hledání nových perspektivnějších způsobů hnojení, které by prodloužily periodu hnojivých zásahů na delší obdob, zvýšily časovou rovnoměrnost výživy a snížily náklady s hnojením spojené. Z tohoto důvodu byla sledována účinnost hnojiva SILVAMIX®MG v lesních školkách z hlediska vlivu na růst semenáčků a sazenic i vlivu na půdní úrodnost.

 


Metodika a cíl práce

 

Práce se zabývá vlivem hnojiva SILVAMIX®MG na sazenice a semenáčky lesních dřevin ze čtyř základních pohledů. Sleduje vliv na růstové charakteristiky, vliv na výživu, vliv na uchování půdní úrodnosti a vliv na produkci biomasy podzemních a nadzemních orgánů. Cílem celé práce bylo prokázat účinnost hnojiva v těchto charakteristikách a shrnuje výsledky dosažené ze školky Zelená Bouda u Brandýsa nad Labem a ze školky Hájek v okrese Písek. Výsledky byly porovnávány s běžně používaným hnojivem CERERIT® a s plochami bez aplikace hnojiv. Při zakládání pokusů byly v obou školkách hnojivé dávky vyrovnány na množství dusíku 100kg/ha. Při vyrovnání hnojivých dávek na stanovených 100kg dusíku/ha bylo v přepočtu na jeden hektar aplikováno v případě hnojiva SILVAMIX®MG 144kg P2O5, 67kg K2O, 189kg MgO a v případě hnojiva CERERIT® 82kg P2O5, 127kg K2O a 2kg MgO.

Po aplikaci hnojiv byl sledován jejich vliv na růst sazenic a semenáčků (sledování výšky, běžných přírůstů a tloušťky sazenic), vliv na výživu sadebního materiálu deklarovaný listovými analýzami, vliv na půdní úrodnost a vliv na tvorbu kořenového systému.

V následujících přehledech jsou podrobně uvedena jednotlivá měření a informace o sledovaných dřevinách.

 

Tabulka č.1 Přehled měření provedených ve školce Zelená bouda

 

Zelená bouda
Datum zahájení projektu Jaro 1997
Sledované dřeviny Dub letní Quercus robur Borovice lesní Pinus silvestris Smrk ztepilá Picea abies Smrk ztepilý Picea abies Jedle bělokorá Abies alba
Věk dřeviny při založení pokusu síje jaro 1997 Síje jaro 1997 2/0 podzimní školkování 1996 2/0 jarní školkování 1997 2/0 jarní školkování 1997

 

Sledované dřeviny jsou následujících proveniencí:

B/BO/18/18b/2/MB

B/SM/405/25/6/RK - podzimní školkování

B/SM/43/2a/3/SO - jarní školkování

B/JD/CHKO/16/6/ZR

Pro dub letní nebylo číslo uznané jednotky zjišťováno, protože semenáčky byly po prvním vegetačním období zaorány.

 

Tabulka č.2 Přehled měření provedených ve školce Hájek

 

Hájek

Datum zahájení projektu Jaro 1998
Sledované dřeviny Douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii Smrk ztepilý Picea abies Lí­pa Srdčitá Tiliacordata Buk lesní Fagussilvatica Jedle bělokorá Abies alba
Věk dřeviny při založení pokusu 2/0 jarní školkování 1998 2/0 jarní školkování 1998 2/0 jarní školkování 1998 2/0 jarní školkování 1998 sí­je jaro 1998

 

Sledované dřeviny jsou následujících proveniencí:

B/DG/105/10/4/PI

B/SM/130/10/3/BN

B/BK/66/10/5/PI

0/LP/00/10/4/PI

B/JD/045/10/4/PI

 

Biometrická měření

Sledovanými ukazateli byla výška, přírůst a tloušťka sazenic a semenáčků. Celkem bylo v obou školkách proměřeno 3150 sazenic semenáčků.

 

Půdní analýzy

Půdní vzorky byly odebírány celkem třikrát a byl sledován vliv hnojiv na množství dostupných živin v půdě a na zachování půdní úrodnosti.(sledování pH, množství živin) Analýzy půdních vzorků provedla laboratoř v Kostelci nad Černými lesy. 

 

Listové analýzy

Pro zjištění úrovně výživy sazenic a semenáčků po aplikaci jednotlivých hnojiv byly provedeny listové analýzy. Listová analýza byla provedena pouze u sadebního materiálu ze školky Hájek. V této části práce bylo cílem posoudit úroveň výživy sazenic a semenáčků po aplikaci jednotlivých hnojiv.

 

Hmotnostní charakteristiky

Posledním ukazatelem, kterým byl sledován, je velikost vytvořené biomasy u sazenic a semenáčků po aplikaci jednotlivých druhů hnojiv. Hmotnost byla zjišťována pouze u jehličnatých dřevin, neboť v době odběru sazenic ze záhonů byly již listnaté dřeviny bez asimilačních orgánů a nezjistila by se tak celková hodnota produkce biomasy dřeviny.

Sledována byla produkce celkové biomasy a byl zkoumaný též poměr sušiny nadzemní a podzemní části sazenic a semenáčků. V této části bylo zkoumáno prokázání dostatečného vývinu kořenového systému vzhledem k produkci celkové biomasy a k produkci nadzemních částí rostlin. Jde o to, aby u sazenic a semenáčků lesních dřevin nedocházelo v případě dostatečné nabídky živin k zakrňování kořenového systému. 

 

Charakteristika použitých hnojiv SILVAMIX® MG

Specifikem hnojiv SILVAMIX® je, že od roku 1986 se jejich vývoj a výroba orientovaly podle požadavků lesnické praxe. Původní záměr využití byl pro hnojení lesních kultur na imisních holinách Krušných hor.

Dnes je hnojivo používáno jak k hnojení lesních kultur, tak i sazenic ve školkách. Pro potřeby praxe je vyráběno několik forem hnojiva (drť,tablety) a několik druhů, v závislosti na množství jednotlivých prvků v hnojivu obsažených.

 

Složení hnojiva SILVAMIX® MG

Tabulka č.3 Složení hnojiva SILVAMIX® MG

 

Hnojivo Složení (min%)
N (celk.) P2O5 K2O MgO Celkový obsah živin
SILVAMIX® MG 9,0 13,0 6,0 17,0 45
(Údaje zjištěny od výrobce)

 

 

CERERIT®

Porovnávacím hnojivem pro SILVAMIX®MG bylo standardní zemědělské hnojivo CERERIT®.Obsahuje živiny rovněž v bezchloridové formě a je lesnickou a zejména pak školkařskou praxí dlouhodobě používaným hnojivem. V porovnání s hnojivem SILVAMIX® se však rozpustí za jedno vegetačního období.

 

Složení hnojiva CERERIT®

Tabulka č.4 Složení hnojiva Cererit®

 

Hnojivo Složení (min%)
N (celk.) P2O5 K2O MgO Celkový obsah živin
CERERIT® Z 10,0 8,5 14,0 1,3 Min.35,7
Stopové prvky
B Mo Cu Zn
0,03-0,09 0,003-0,009 0,004-0,012 0,008-0,016
(Údaje zjištěny od výrobce)

 


Zhodnocení vlivu hnojiva SILVAMIX® na růst sadebního materiálu

 

K celkovému zhodnocení biometrické části lze říci, že se skutečně potvrdil kladný vliv hnojiva SILVAMIX®MG na růst sazenic a semenáčků. Postupné uvolňování živin se pozitivně odráží na růstu jednotlivých druhů dřevin, především pak u stanovištně náročných druhů jako jsou buk a jedle. Dobrých výsledků dosahují sazenice hnojené hnojivem SILVAMIX®MG i v parametrech kořenových krčků.

Ve školce Zelená bouda bylo provedeno hodnocení výšek, přírůstů i tloušťek sazenic a semenáčků a u hnojiva SILVAMIX®MG byla zjištěna 80%-ní úspěšnost.

Ve školce Hájek pak byla úspěšnost hnojiva SILVAMIX®MG ve 24 případech z 30 hodnocených, tj. rovněž 80%. Pozitivní vliv se zde projevoval jednoznačně ve druhém vegetačním období, tedy po ukončení působnosti běžných hnojiv. Uvedené skutečnosti jednoznačně dokazují kladný vliv hnojiva SILVAMIX®MG na růstové pochody sadebního materiálu.

 


Zhodnocení vlivu hnojiva SILVAMIX®MG na stav půd

 

Obecně lze konstatovat, že testované druhy hnojiv nemají přímý vliv na úpravu půdní úrodnosti z pohledu sorpční kapacity ani obsahu humusu a dusíku. Hnojivo SILVAMIX®MG se může podílet na úpravě půdní reakce, zejména pro svůj dostatečný obsah hořčíku. Jeho hlavní využití je spatřováno při úpravě množství rostlinám přístupných živin, kde je jeho vliv na půdu velmi výrazný ve srovnání s ostatními hnojivy (CERERIT®). Díky svému pomalému rozkládání jsou uvolněné živiny k dispozici ve vyšší míře v horní vrstvě půdy, což dokazují i výše uvedené výsledky laboratorních rozborů. Koncentrace živin pod hnojivem SILVAMIX®MG bývá v porovnání s hnojivem CERERIT® nižší ve spodních vrstvách půdy, což svědčí o tom, že rostlina spotřebuje uvolněné živiny ke svému růstu a nedochází k vyplavení živin do spodních vrstev půd.

 


Zhodnocení vlivu hnojiva SILVAMIX®MG na úroveň výživy

 

Výsledky listových analýz (přílohy graf č.1-5) signalizovaly, že se ve výživě rostlin se neprojevily žádné velké rozdíly u jednotlivých variant hnojiv. Celkově nízký byl u všech dřevin obsah dusíku. Proti očekávání se ve větší míře neprojevil vliv hnojiva SILVAMIX®MG zejména při zásobování sazenic hořčíkem. Nutno ovšem dodat, že odběr vzorků byl učiněn pouze v jedné školce a množství materiálu odebíraného pro provedení analýz rovněž nebylo velké. Proto se domníváme, že by nebylo vhodné z uvedených skutečností tvořit jednoznačné závěry, ale věnovat se více této problematice v budoucnosti.

 


Zhodnocení vlivu hnojiva SILVAMIX®MG na rozvoj kořenové soustavy

 

Bylo zjištěno, že produkce biomasy nadzemní i podzemní části u sadebního materiálu lesních dřevin při aplikaci hnojiva SILVAMIX®MG je v optimálním poměru a jsou splněny požadavky na kvalitu sadebního materiálu. Při hodnocení poměru nadzemní a podzemní části rostlin se vycházelo z požadavků stanovených v normě ČSN 48 21 15. (přílohy tab. č.18)

Z dosažených výsledků (přílohy tab. č. 19 - 25) vyplývá, že hnojivo nepůsobí negativně na rozvíjení kořenového systému a pokud působí stimulujícím způsobem na růst sazenic, není přitom negativně ovlivněn vývoj kořenové soustavy sadebního materiálu.

 


Diskuse

 

Hnojivo SILVAMIX®MG výrobce ECOLAB ZNOJMO spol. s r.o. lze opravdu zařadit mezi pomalu rozpustná hnojiva a doba jejich účinnosti je minimálně dva roky. Svědčí o tom i zjištění, jichž jsme dosáhli v této práci. Vliv hnojiva na růst sadebního materiálu se v obou sledovaných školkách projevil především v druhém roce a ve školce Zelená Bouda pak i v roce třetím. Při dalším hospodaření ve školce Hájek bylo zjištěno, že velice pozitivně se hnojivo projevuje i v třetím roce po aplikaci, kdy byl vizuálně zjistitelný výrazný rozdíl mezi jednoletými semenáčky vysetými na plochu po aplikaci hnojiva SILVAMIX®MG (semenáčky jsou zde vyšší) a semenáčky vysetými na plochy po aplikaci hnojiva CERERIT® nebo nehnojené.

Právě pro svoji dlouhou dobu rozpustnosti hnojivo optimálně zásobuje sazenice živinami a vytváří tak příznivé podmínky pro jejich růst a vývoj. Pozitivní působnost nelze hnojivu SILVAMIX®MG upřít ani ve vlivu na půdní úrodnost. Jednoznačně pozitivní vliv SILVAMIX®MG prokázal při stanovení rostlinám přístupných živin. Navíc větší množství živin bylo v půdě obsaženo zpravidla v horních vrstvách, což se dokládá, že nedochází k jejich vyplavení do spodních horizontů.

Příznivý obsah byl v půdě zjištěn u hořčíku a v této souvislosti by bylo dobré zjistit, zda by nešlo lépe využít hnojivo SILVAMIX®MG v oblasti pěstování sadebního materiálu pro imisní oblasti. Je známé, že toto hnojivo bylo zpočátku vyráběno přesně za účelem přihnojování obnovovaných ploch Krušných hor. Důležitým faktorem při tomto projektu byl mimo jiné vysoký obsah hořčíku v hnojivu obsažený, neboť nedostatek tohoto prvku může být v imisních oblastech limitním faktorem pro zdárné odrůstání kultur. Nicméně pokud bychom dokázali díky použití hnojiva SILVAMIX®MG vypěstovat sadební materiál, který by již ve školkách měl možnost dostatečně se zásobit potřebnými živinami a zároveň jsme přistoupili k přihnojování kultur hnojivem SILVAMIX® mohli bychom možná dřevinám pomoci lépe překonat šok z přesazení a případně zlepšit odrůstání vysázených kultur.

Pozitivním jevem u sazenic hnojených hnojivem SILVAMIX®MG je také kvalitní kořenový systém, dostatečně rozrostlý a bohatý na kořenové vlášení. Není tedy důvod se obávat, že ačkoli vypěstujeme kvalitní a dobře vyživený sadební materiál, měli bychom problémy s ujmutím sazenic kvůli nedostatečnému množství kořenů.

Pokusy s hnojivy SILVAMIX® vykázaly již v mnohých případech pozitivní výsledky a že po jejich případném odzkoušení v příslušných podmínkách jednotlivých školkařských provozů je lze doporučit pro pěstování jak klasického sadebního materiálu lesních dřevin, tak případně i pro pěstování ve specializovaných provozech. Velkým přínosem by hnojiva řady SILVAMIX® mohla být pro školky, které disponují lehkými písčitými půdami s nízkou poutací schopností a trpí zejména vyplavováním živin z půdního profilu. Zde připadá použití hnojiv SILVAMIX® v úvahu zejména pro svou dlouhou dobu rozpustnosti a schopnost zásobovat půdy živinami postupně a plynule. V neposlední řadě by se dalo doporučit hnojivo SILVAMIX®MG pro pěstování stanovištně náročných dřevin jako je jedle a buk, neboť právě u těchto sazenic se vliv hnojiva SILVAMIX®MG projevil velice kladně.

 


Závěr

 

Současný stav na trhu se sadebním materiálem, charakterizovaný jeho nadbytkem a následně i zvětšující se konkurencí mezi jednotlivými pěstiteli, vytváří tlak na zlepšování kvality produkovaných sazenic a semenáčků lesních dřevin. Větší tlak na kvalitu sadebního materiálu samozřejmě vytváří i vlastníci lesů, kteří tak sledují snížení nákladů na zalesňování a zajišťování kultur.

Pokud nebereme v úvahu kvalitu genetickou, která by ostatně měla být u producentů sadebního materiálu samozřejmostí, je pozornost zaměřena především na kvalitu morfologickou a fyziologickou. Té lze samozřejmě dosáhnout pouze kombinací mnoha zásahů ovlivňujících kvalitu sazenic a hnojivářská opatření jsou pouze jedním z nich. Působnost zvolených hnojiv je pak dvojí- ovlivnění růstu sazenic a semenáčků a ovlivnění půdní úrodnosti.

Z dosažených výsledků vyplynulo, že hnojivo SILVAMIX®MG prokazuje pozitivní působnost na přirůstavost sadebního materiálu a tím ovlivňuje i celkovou výšku sazenic. Dobrých výsledků je po aplikaci hnojiva SILVAMIX®MG docíleno při současném zachování kvalitních parametrů tloušťky kořenového krčku a kvalitního kořenového systému s dostatečným množstvím kořenového vlášení. Výsledky vlivu hnojiva SILVAMIX®MG na výživu sazenic zjištěné listovými analýzami neprokázaly přílišnou rozdílnost v porovnání s ostatními variantami hnojiv, ovšem neprokázaly ani negativní působnost tohoto hnojiva.

Příznivý je vliv hnojiva na půdní úrodnost. Jeho vliv je opět dvojího druhu. Za prvé spočívá v dostatečném a plynulém zásobování půd živinami. To je způsobeno pomalým uvolňováním živin z hnojiva, které trvá minimálně dva roky. Druhé pozitivum je pak ve změně půdní kyselosti, které hnojivo SILVAMIX®MG dociluje především díky vysokému obsahu hořčíku uvolňovanému do půdy.

 


Přílohy

 

Tabulka č.5 Výška sazenic a semenáčků ve školce Zelená Bouda na podzim 1997

 

Dřeviny, věk a rok založení pokusu Dub letní 1/0 síje 1997(cm) Borovice lesní 1/0síje 1997(cm) Smrk ztepilý 2/1 školkován podzim 1996 (cm) Smrk ztepilý 2/1 školkován jaro 1997(cm) Jedle bělokorá 2/1 školkována jaro 1997(cm)
Hnojiva          
KONTROLA 8,5 a 5,0 a 8,0 a 6,9 a 9,4 a
CERERIT 9,8 b 5,5 b 12,4 b 9,1 b 12,4 b
SILVAMIX® 11,1 b 6,6 c 13,6 c 9,6 b 12,3 b

 

Tabulka č.6 Výška sazenic a semenáčků ve školce Zelená Bouda na podzim 1998

 

Dřeviny,věk a rok založení pokusu Borovice lesní 2/0síje 1997(cm) Smrk ztepilý 2/2 školkován podzim 1996 (cm) Smrk ztepilý 2/2 školkován jaro 1997(cm) Jedle bělokorá 2/2 školkována jaro 1997(cm)
Hnojiva        
KONTROLA 15,0 a 24,6 a 17,2 a 16,0 a
CERERIT 15,2 a 28,4 b 21,8 b 17,9 b
SILVAMIX® 14,3 a 29,1 b 21,7 b 19,0 c

 

Tabulka č.7 Velikost běžného výškového přírůstu ve školce Zelená Bouda na podzim 1998

 

Dřeviny,věk a rok založení pokusu Borovice lesní 2/0 síje 1997(cm) Smrk ztepilý 2/2 školkován podzim 1996 (cm) Smrk ztepilý 2/2 školkován jaro 1997(cm) Jedle bělokorá 2/2 školkována jaro 1997(cm)
Hnojiva        
KONTROLA 11,8 a 8,2 a 6,8 a 4,6 a
CERERIT 11,6 a 8,4 a 8,4 b 5,6 b
SILVAMIX® 9,7 b 8,6 a 8,4 b 6,6 c

 

Tabulka č.8 Velikost kořenového krčku u sazenic a semenáčků ve školce Zelená Bouda na podzim 1998

 

Dřeviny,věk a rok založení pokusu Borovice lesní 2/0 síje 1997(mm) Smrk ztepilý 2/2 školkován podzim 1996 (mm) Smrk ztepilý 2/2 školkován jaro 1997(mm) Jedle bělokorá 2/2 školkována jaro 1997(mm)
Hnojiva        
KONTROLA 3,3 a 6,1 a 4,5 a 5,2 a
CERERIT 3,8 b 6,5 a 4,6 a 5,5 a
SILVAMIX® 3,9 b 6,2 a 5,0 b 6,2 b

 

Tabulka č.9 Výška sazenic ve školce Zelená Bouda na podzim 1999

 

Dřeviny,věk a rok založení pokusu Smrk ztepilý 2/3 školkován podzim 1996 (cm) Smrk ztepilý 2/3 školkován jaro 1997 (cm)
Hnojiva    
KONTROLA 30,76 a 28,36 a
CERERIT 37,86 b 29,72 a
SILVAMIX® 41,42 c 32,08 b

 

Tabulka č.10 Výškový přírůst sazenic ve školce Zelená Bouda na podzim 1999

 

Dřeviny, věk a rok založení pokusu Smrk ztepilý 2/3 školkován podzim 1996 (cm) Smrk ztepilý2/3 školkován jaro 1997 (cm)
Hnojiva    
KONTROLA 8,36 a 9,02 a
CERERIT 8,22 a 9,24 a
SILVAMIX® 14,44 b 12,34 b

 

Tabulka č.11 Velikost kořenového krčku ve školce Zelená Bouda na podzim 1999

 

Dřeviny,věk a rok založení pokusu Smrk ztepilý 2/3 školkován podzim 1996 (mm) Smrk ztepilý 2/3 školkován jaro 1997 (mm)
Hnojiva    
KONTROLA 7,98 a 6,18 a
CERERIT 9,40 b 5,78 a
SILVAMIX® 9,92 c 6,86 b

 

Tabulka č.12 Výška sazenic a semenáčků ve školce Hájek na podzim 1998

 

Dřeviny, věk arok založení pokusu Jedle bělokorá 1/0 sí­je 1998 (cm) Smrk ztepilý 2/1 školkování jaro 1998(cm) Douglaska tisolistá 2/1 školkování jaro 1997(cm) Lípa srdčitá 2/1 školkování jaro 1998(cm) Buk lesní 2/1 školkování jaro 1998 (cm)
Hnojiva          
KONTROLA 5,16 a 22,84 a 25,16 a 51,46 a 33,98 a
CERERIT 6,34 b 23,12 a 29,22 b 52,06 a b 32,68 a
SILVAMIX® 5,78 c 24,28 b 28,96 b 53,98 b 32,94 a

 

Tabulka č.13 Výškový přírůst sazenic a semenáčků ve školce Hájek na podzim 1998

 

Dřeviny,věk a rok založení pokusu Smrk ztepilý 2/1 školkování jaro 1998(cm) Douglaska tisolistá 2/1 školkování jaro 1997(cm) Lí­pa srdčitá 2/1 školkování jaro 1998(cm) Buk lesní 2/1 školkování jaro 1998 (cm)
Hnojiva        
KONTROLA 8,18 a 10,24 a 24,22 a 6,24 a
CERERIT 8,82 a b 11,98 b 26,72 b 5,94 a
SILVAMIX® 9,22 b 11,52 a b 28,18 b 6,64 a

 

Tabulka č. 14 Tloušťka kořenového krčku u sazenic a semenáčků ve školce Hájek na podzim 1998

 

Dřeviny, věk a rok založení pokusu Jedle bělokorá 1/0 Síje 1998 (mm) Smrk ztepilý 2/1 školkování jaro 1998(mm) Douglaska tisolistá 2/1 školkování jaro 1997(mm) Lípa srdčitá 2/1 školkování jaro 1998(mm) Buk lesní 2/1 školkování jaro 1998 (mm)
Hnojiva          
KONTROLA 1,68 a 5,26 a 4,84 a 9,64 a 5,86 a
CERERIT 2,04 b 5,46 a b 5,24 a 10,32 b 5,82 a
SILVAMIX® 1,84 a 5,78 b 5,38 a 10,60 b 5,90 a

 

Tabulka č.15 Výška sazenic a semenáčků ve školce Hájek na podzim 1999

 

Dřeviny, věk a rok založení pokusu Jedle bělokorá 2/0 síje 1998 (cm) Smrk ztepilý 2/2 školkování jaro 1998(cm) Douglaska tisolistá 2/2 školkování jaro 1997(cm) Lípa srdčitá 2/2 školkování jaro 1998(cm) Buk lesní 2/2 školkování jaro 1998 (cm)
Hnojiva          
KONTROLA 10,98 a 32,42 a 44,12 a 99,74 a 42,18 a
CERERIT 11,98 b 38,26 b 45,42 a 114,66 b 48,38 b
SILVAMIX® 13,30 c 41,68 c 53,34 b 115,06 b 57,20 c

 

Tabulka č.16 Výškový přírůst sazenic a semenáčků ve školce Hájek na podzim 1999

 

Dřeviny, věk a rok založení pokusu Jedle bělokorá 2/0 síje 1998 (cm) Smrk 2/2 školkování jaro 1998(cm) Douglaska tisolistá 2/2 školkování jaro 1998(cm) Lípa srdčitá 2/2 školkování jaro 1998(cm) Buk lesní 2/2 školkování jaro 1998 (cm)
Hnojiva          
KONTROLA 5,64 a 11,94 a 20,60 a 53,12 a 11,12 a
CERERIT 6,56 b 15,86 a 20,66 a 65,26 b 15,80 b
SILVAMIX® 8,32 c 18,94 b 29,18 b 65,28 b 26,22 c

 

Tabulka č.17 Tloušťka kořenových krčků u sazenic a semenáčků ve školce Hájek na podzim 1999

 

Dřeviny, věk a rok založení pokusu Jedle bělokorá 2/0 Síje 1998 (mm) Smrk ztepilý 2/2 školkování jaro 1998(mm) Douglaska tisolistá 2/2 školkování jaro 1998(mm) Lípa srdčitá 2/2 školkování jaro 1998 (mm) Buk lesní 2/2 školkování jaro 1998 (mm)
Hnojiva          
KONTROLA 2,10 a 6,90 a 8,60 a 14,48 a 8,50 a
CERERIT 2,26 a 7,58 a 8,72 a 16,50 b 9,58 b
SILVAMIX® 2,64 b 8,90 b 10,26 b 16,52 b 9,78 b

Stejná písmena značí statisticky homogenní skupiny

 

 

Tabulka č.18 Optimální stav hmotnostních charakteristik sadebního materiálu

 

Optimální hmotnostní charakteristiky sadebního materiálu lesních dřevin
Dřevina Poměr kořenového systému k nadzemní části KS/NČ Minimální podíl objemu jemných kořenů v objemu celého kořenového systému
Borovice lesní 1/4 (25%) 20 %
Smrk ztepilý 1/3 (33%) 30 %
Jedle bělokorá 1/2 (50%) 25 %
Douglaska tisolistá 1/3 (33%) 30 %

 

Tabulka č.19 Hmotnostní charakteristiky u borovice lesní

 

Hmotnostní charakteristiky zjištěné pro borovici lesní - Zelená Bouda
Varianta hmotnost nadzemní části (g) hmotnost jemných kořenů (g) kořeny celkem (g) Poměr podzemní a nadzemní části % podíl jemných kořenů %
KONTROLA 9,520 1,988 2,603 27 76
CERERIT 21,160 2,860 4,156 20 69
SILVAMIX® 13,827 2,394 3,433 25 70

 

Tabulka č.20 Hmotnostní charakteristiky u smrku ztepilého školkovaného na podzim

 

Hmotnostní charakteristiky zjištěné pro smrk ztepilý z podzimního školkování - Zelená Bouda
Varianta hmotnost nadzemní části (g) hmotnost jemných kořenů (g) kořeny celkem (g) Poměr podzemní a nadzemní části % podíl jemných kořenů %
KONTROLA 34,167 9,221 17,053 50 54
CERERIT 42,944 6,653 12,388 29 54
SILVAMIX® 42,751 7,777 15,590 37 50

 

Tabulka č.21 Hmotnostní charakteristiky u smrku ztepilého školkovaného na jaře

 

Hmotnostní charakteristiky zjištěné pro smrk ztepilý z jarního školkování - Zelená Bouda
Varianta hmotnost nadzemní části (g) hmotnost jemných kořenů (g) kořeny celkem (g) Poměr podzemní a nadzemní části % podíl jemných kořenů %
KONTROLA 16,147 3,200 6,448 40 50
CERERIT 20,642 4,705 8,452 41 56
SILVAMIX® 28,616 7,333 14,426 50 51

 

Tabulka č.22 Hmotnostní charakteristiky u jedle bělokoré

 

Hmotnostní charakteristiky zjištěné pro jedli bělokorou - Zelená Bouda
Varianta hmotnost nadzemní části (g) hmotnost jemných kořenů (g) kořeny celkem (g) poměr podzemní a nadzemní části % podíl jemných kořenů %
KONTROLA 16,775 7,880 12,808 76 62
CERERIT 22,609 6,846 13,820 61 50
SILVAMIX® 34,252 10,419 18,342 54 57

 

Tabulka č.23 Hmotnostní charakteristiky u jedle bělokoré

 

Hmotnostní charakteristiky zjištěné pro jedli bělokorou - Hájek
Varianta hmotnost nadzemní části (g) hmotnost jemných koření (g) kořeny celkem (g) Poměr podzemní a nadzemní části % podíl jemných kořenů %
KONTROLA 3,992 1,053 2,069 52 51
CERERIT 3,847 1,260 2,365 62 53
SILVAMIX® 2,885 1,290 1,914 66 67

 

Tabulka č.24 Hmotnostní charakteristiky u smrku ztepilého

 

Hmotnostní charakteristiky zjištěné pro smrk ztepilý - Hájek
Varianta hmotnost nadzemní části (g) hmotnost jemných kořenů (g) kořeny celkem (g) Poměr podzemní a nadzemní části % podíl jemných kořenů %
KONTROLA 46,845 9,530 26,401 56 36
CERERIT 53,891 17,085 37,773 70 45
SILVAMIX® 56,382 18,365 41,267 73 45

 

Tabulka č.25 Hmotnostní charakteristiky u douglasky tisolisté

 

Hmotnostní charakteristiky zjištěné pro douglasku tisolistou - Hájek
Varianta hmotnost nadzemní části (g) hmotnost jemných kořenů (g) kořeny celkem (g) Poměr podzemní a nadzemní části % podíl jemných kořenů %
KONTROLA 54,535 11,978 27,466 50 44
CERERIT 69,150 16,690 38,086 55 44
SILVAMIX® 66,069 16,159 32,249 53 50

 







 

Použitá literatura:

 

  • Burda, P. :Účinnost hnojiva SILVAMIX v lesních školkách,diplomová práce,Praha, LF ČZU, 2000, 81 s.