PŘÍSPĚVEK K ÚSPĚŠNÉMU PĚSTOVÁNÍ JAHODNÍKU (1999)

Pěstování jahodníku se zaslouženě u zahrádkářů těší neustále velké oblibě. Jahody jsou oblíbené zejména pro svoji chuť, výrazné aroma, vysokou nutriční hodnotu a dietetičnost. Zároveň jsou ceněné pro svoji pravidelnou plodnost a ranost. I v konzervovaném stavu si jahody udrží svoji cennou výživnou hodnotu a obsah důležitých látek pro zdraví člověka.

Pro pěstování jahodníku jsou optimální půdy hlinitopísčité, humózní, živné, dobře zásobené vláhou, s neutrální až mírně kyselou reakcí a hladinou podzemní vody do 0,5 m. Jahodník poměrně mělce zakořeňuje, vrstva ornice by však měla dosahovat minimálně 0,25 m. Z pohledu klimatických charakteristik stanoviště jsou nejvhodnější polohy s průměrnými ročními teplotami 7 až 8 stupňů Celsia, s průměrnými srážkami 600 mm.

Pěstování jahodníku má ovšem i svá úskalí. Mezi faktory, limitující úspěšnost pěstování, patří mimo zdravotní stav rostlin a závlahu také správná výživa v průběhu vegetace. V letech 1995 – 1998 jsme se touto problematikou na našem pracovišti zabývali. V rozsáhlých experimentech jsem ověřovali možnosti optimalizace výživy jahodníkových porostů s využitím pomalu rozpustného zásobního hnojiva.

Zajištění optimální výživy rostlin v průběhu vegetace je velmi důležité, protože kořenový systém, jak již bylo uvedeno, je velmi mělký, a v horších půdách mohou rostliny strádat. Největší nároky na výživu (zejména dusíkem) mají rostliny v předjarním období (intenzivní růst listů), dále krátce před kvetením a po sběru úrody (diferenciace květních pupenů, růst šlahounů, vytváření zásobních látek pro další vegetaci, růst listů). Při používání klasických minerálních hnojiv se před výsadbou zapraví základní dávka do substrátu a během vegetace se v určitých intervalech zásoba živin doplňuje přihnojováním. Nedostatkem této metody je vyšší nebezpečí ztráty živin vyplavením, obtížné určení přesného termínu přihnojení a vyšší pracnost. Zásobní hnojiva dovolují zjednodušit systém hnojení. Kombinace různých forem hlavních živin a stopových prvků vícesložkového zásobního hnojiva má za cíl plynule a harmonicky zásobit rostlinu živinami. Lehce rozpustné formy (zejména dusíku) musí na počátku vegetace zajistit růst rostlin a v průběhu vegetace je pak potřeba živin kryta plynule, aniž by se živiny v substrátu hromadily. Při použití zásobních hnojiv se tedy může celková dávka hnojiva zapravit do půdy buď při výsadbě jahodníku na podzim nebo na počátku vegetace. Vzhledem k malé rozpustnosti nehrozí nebezpečí přehnojení. Doba působení těchto speciálních hnojiv je závislá na typu a dávce hnojiva, na vlastnostech půdy a klimatických podmínkách. Tento interval deklarované účinnosti se pohybuje v rozmezí od dvou měsíců až do období dvou let.

V experimentech jsme použili české tabletované hnojivo, prodávané na našem trhu pod názvem SILVAMIX® FORTE. Jedná se o speciální plné tabletované hnojivo s pozvolným dlouhodobým uvolňováním živin v málo rozpustných formách. Hnojiva jsou konstruována na bázi kondenzátu močoviny (pomalu působící dusík) a podvojných fosforečnanů (pomalu působící fosfor, draslík a hořčík). Pro okamžitou potřebu rostlin obsahují nízký podíl startovacího rychle rozpustného dusíku.

Specifikace obsahu živin ve vybraných hnojivech

Pokud provádíme klasickou výsadbu jahodníkových sazenic, tj. v podzimním období, je výhodnější aplikace tabletovaných hnojiv k rostlinám až v předjaří, protože rostlina velmi dobře zhodnotí lehce přístupný dusík v hnojivu (tzv. startovací dávka). K rostlinám se aplikují 2 – 4 tablety SILVAMIX® FORTE, a to v závislosti na kvalitě půdy a obsahu přijatelných živin. Tablety pravidelně rozmisťujeme okolo rostlin, můžeme je zatlačit do půdy nebo ponechat volně ležet. Experimenty, které jsme prováděli, prokázaly rovnocennost obou způsobů aplikace. Pokud jsou ovšem tablety volně položeny na povrchu půdy, může nastat mechanický posun tablet od rostlin (např. vodou), mohou také upoutat pozornost dětí. Při zakládání porostu jahodníku s využitím pásů černé mulčovací fólie či netkané textilie aplikujeme tabletovaná hnojiva již při výsadbě, nejlépe přímo do půdy.

Dlouhodobý účinek zásobních hnojiv (např. u SILVAMIX® FORTE se jedná o dvě vegetační období) lze doplnit přihnojením hnojivou zálivkou, a to zejména v období před květem a po sklizni plodů, tedy v období zvýšených nároků rostlin na výživu.

Lednice 1999