Použití pomalu působících hnojiv SILVAMIX® FORTE a SILVAMIX® v práškové formě pro hnojení dřevin v kontejnerech

Cílem pokusu bylo ověřit možnosti aplikace zvýšené dávky hnojiv SILVAMIX® Forte  (SF) a SILVAMIX® (S) v práškové formě do pěstebních substrátů a vliv těchto hnojiv na růst  dřevin pěstovaných v kontejnerech po dvě vegetační období. Dále se ověřovalo působení hnojiv při aplikaci do substrátu před výsadbou a na povrch substrátu po výsadbě.

V pokusu byly použity prostokořenné  sazenice borovice lesní (Pinus silvestris L.), semenáčky 1/1 (výška 10 - 15 cm). Rostliny byly vysazeny  (17. 5. 1996) do jednotného kůro-rašelinového substrátu (40% obj. rašeliny, 40% obj. kompostované kůry a 20% obj. jílu o objemové hmotnosti 0,4 g /cm3, základní hnojení substrátu - viz. tab. 1, kontrolní varianta K) do kontejnerů 9 x 9 cm o objemu cca. 500 ml.

Do pokusu byly zařazeny 4 varianty s aplikací hnojiv do substrátu před výsadbou,  4 varianty s aplikací hnojiv  na povrch substrátu po výsadbě a kontrolní varianta K hnojená pouze základním hnojením (viz. schéma pokusu - tab. 1). V každé variantě byla 3 opakování po 28 rostlinách.

Dávky hnojiv  vycházely ze základní dávky hnojiva SILVAMIX®Forte 5 g/l substrátu, dále byla aplikována  dvojnásobná dávka pro zvýšení dávky dusíku. Dávky hnojiva SILVAMIX® byly zvoleny tak, aby bylo dodáno stejné množství dusíku jako hnojivem SILVAMIX® Forte.

Tabulka 1:  Schéma pokusu, P- aplikace hnojiv na povrch, SP- Superfosfát 18% P2O5

Před aplikací  pomalu působících hnojiv byl u  použitého substrátu proveden kompletní chemický rozbor (tab. 2, var. K/1). U substrátu s hnojivy SF a S byly před výsadbou stanoveny hodnoty pH a elektrické vodivosti (EC). Na konci pokusu (podzim 1997) byl chemický rozbor proveden u kontroly a všech variant s aplikací hnojiv do substrátu (tab. 2).  U všech rozborů byla použita metodika Soukup a kol.: Vyšetřování zahradnických půd a substrátů, Aktuality VŠÚOZ Průhonice, 1987.

Použitý substrát měl vysoký obsah přijatelných živin (tab. 2, var. K/1). Dávky pomalu působících hnojiv nepatrně zvýšily hodnoty pH a EC. Hodnoty EC, charakterizující zasolení substrátu,  jsou však i u dvojnásobných dávek hnojiv na odpovídající úrovni.

Na konci pokusu se projevily rozdíly mezi variantami především v obsahu přijatelného fosforu a draslíku. Substráty s hnojivy SF a S měly vyšší obsah těchto živin, především u dvojnásobných dávek. Nejvyšší  obsah fosforu byl u substrátů  s hnojivem S, které má vyšší obsah této živiny.

Tabulka 2:  Chemické vlastnosti substrátů před výsadbou/1 a na konci pokusu /2 u kontrolní varianty K a variant s aplikací hnojiv do substrátu
pH a EC (elektrická vodivost) - vodní výluh 1w : 5 v,  obsah přijatelných živin.

V roce 1996 byl u variant hnojení hodnocen růst rostlin podle bodové stupnice 1 - 5 (5 - nejlepší). Na konci vegetace byl u 12 rostlin z každého opakování změřen roční přírůstek. Na konci pokusu (podzim 1997) byl změřen roční přírůstek, celková výška rostlin a průměr kmínku nad kořenovým krčkem. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny analýzou rozptylu jednoduchého třídění na hladině významnosti 0,01 a 0,05. V dalším textu budou tyto hladiny významnosti pro stručnost uváděny v závorce.

Tabulka 3:  Hodnocení růstu sazenic borovice lesní z hlediska variant hnojení

V roce 1996 nebyly při hodnocení přírůstků mezi hnojenými variantami výrazné rozdíly. Nejmenší  přírůstek byl u kontroly hnojené pouze základním hnojením, hnojené varianty vykázaly přírůstky vyšší o 6 až 26% ve srovnání s kontrolou (statisticky neprůkazné). Výraznější rozdíly byly mezi hnojenými variantami a kontrolou ve vzhledu rostlin. Nejlepší kvalita  rostlin byla u variant B a D s dvojnásobnými dávkami hnojiv SF a S. Rostliny byly mohutnější, jehlice byly delší a dobře vybarvené. U nehnojené varianty byly rostliny méně bujného růstu, jehlice byly výrazně kratší a ke konci vegetace se objevilo žloutnutí jehlic, pravděpodobně v důsledku nižšího příjmu dusíku.
V roce 1997 byly přírůstky u hnojených variant výrazně vyšší  než u nehnojené kontroly. Nejvýraznější  rozdíl byl mezi variantami B, D a kontrolou K (0,01), dále mezi variantami B, D a variantou AP (0,05). Nejlepší růst byl tedy u dvojnásobné dávky hnojiv SF a S aplikované do substrátu (var. B, D). Horší růst byl při aplikaci hnojiv na povrch substrátu (var. AP). Rovněž při hodnocení  celkové výšky byly nejvyšší hodnoty oproti kontrole naměřeny u variant B, D (0,01). Z hnojených variant byly oproti variantám B, D nejmenší rostliny u varianty AP (0,05).

Výrazné rozdíly mezi hnojenými variantami a kontrolou byly při hodnocení průměru kmínku nad kořenovým krčkem. Všechny hnojené varianty byly průkazně lepší než kontrola (0,01) a nejlepší varianta D byla průkazně lepší než varianty BP (0,01) a A, AP (0,05).   U varianty D se při hodnocení tohoto parametru kladně projevila vyšší dávka fosforu dodaná dvojnásobnou dávkou hnojiva S.  V kvalitě a vzhledu rostlin nebyly mezi variantami tak výrazné rozdíly jako v roce 1996.

Růst rostlin byl dále hodnocen jako pokus se třemi faktory o dvou úrovních (aplikace hnojiva do substrátu a na povrch, druh hnojiva - SF a S, dávka hnojiva vztažená na dusík - základní a dvojnásobná), výsledky kontrolní varianty nebyly vzaty v úvahu.  Výsledky (tab. 4) byly statisticky vyhodnoceny analýzou rozptylu trojného třídění na hladině významnosti 0,01 a 0,05.

Při  hodnocení ročních přírůstků byl statisticky významný rozdíl v roce 1997 mezi způsobem aplikace (0,01), lepší aplikace do substrátu a dávkou dusíku (0,05), lepší dvojnásobná dávka.  U celkové výšky byl statisticky významný rozdíl rovněž u způsobu aplikace (0,05), lepší aplikace do substrátu. V případě průměru kmínku byl statisticky významný rozdíl u druhu hnojiva (0,01), lepší hnojivo SILVAMIX® s vyšší dávkou fosforu a dávky hnojiva (0,05), lepší dvojnásobná dávka.

Tabulka 4:  Hodnocení růstu sazenic borovice lesní z hlediska tří faktorů

Závěr

• Vysoké, dvojnásobné dávky hnojiv SILVAMIX® Forte a SILVAMIX® neměly negativní vliv na zvýšení hodnot EC substrátů. Tato hnojiva je možné použít  i  vedle základního hnojení.

• Aplikace pomalu působících hnojiv se výrazně projevila v druhém roce vegetace.

• Nejlepší růst byl u variant B, D s dvojnásobnými dávkami SF a S o 60 a 64% oproti kontrole

• Lepší růst rostlin byl při aplikaci hnojiv SF a S do substrátu než na povrch po výsadbě.

• Na hodnotu průměru kmínku nad kořenovým krčkem měly pozitivní vliv vyšší dávky fosforu dodané hnojivem S, případně dvojnásobnou dávkou hnojiva SF.

• Na konci pokusu, po dvou letech pěstování, měly substráty hnojené pomalu působícími hnojivy SF a S dobrou zásobu fosforu a draslíku.

• Z pokusu lze vyvodit, že základní dávkou dusíku ve formě pomalu působících hnojiv, odpovídající dávce 5 g SF/l substrátu není aplikované dostatečné množství dusíku pro optimální výživu touto živinou pro dřeviny pěstované v kontejnerech po dvě vegetační období. Dodání většího množství dusíku je možné řešit zvýšením dávky těchto hnojiv, až na dvojnásobné množství jako v tomto pokuse, nebo použít doplňkové přihnojení dusíkem během vegetace při  dostatečné zásobě fosforu a draslíku dodané základní dávkou SF.

V Průhonicích, 12.3.1998